Krajina. Co to vlastně je? Jistě, existuje nějaké vědecké vyjádření, popis, snad i detailní s mnoha vědeckými termíny, ale myslíte si, že to opravdu vystihuje krajinu? Já vnímám krajinu, jako něco fascinujícího, jako dokonalé místo k přemýšlení, meditaci, odpočinku a relaxaci. Ve spojení s přírodou, od které se samozřejmě oddělit nedá, je to celek přímo kouzelný.

A věřte patří do ní všechno, rostliny, keře, stromy, louky, pastviny, háje, lesy, pěšinky, cestičky a cesty, ale i silnice i dálnice, boží muka, křížky, kapličky, kostelíky a kostely, chrámy, samoty, osady, vesničky a obce, města i velkoměsta, kamínky, kameny, skalky, skály i celá skalní města… Zajisté to ještě není zdaleka všechno, co krajina obsahuje, a proto je mnoho tváří krajiny.

To byly ty fyzické, ty hmotné vjemy v krajině, ale ta jistě působí i na duši, na psychiku. Podle mého názoru jsou tyto nehmotné hodnoty krajiny důležitější, než ty hmotné. Ty mají za úkol upozornit na své bratry a sestry – hodnoty nehmotné, možná se vám to bude zdát až přehnané, ale myslím, že až mystické.

Každý krajinu a její obsah vnímá jinak, někdo více a jiný méně. Já vám přináším svůj subjektivní pohled na krajinu – takové krajiny mé duše. Snad vám budou alespoň inspirací k cestám do krajiny a přírody, k toulkám po starých cestách nebo jen tak, stále dopředu. Doufám, že právě při nich naleznete svou podobu krajiny a zjistíte, co pro vás může znamenat a znamená…naleznete krajiny své duše…